Bitva u Leuthenu

Bitva u Leuthenu byla součástí sedmileté války, která byla v Evropě vyhroceným střetem mezi Pruskem a Habsburskou monarchií o kontrolu nad Slezskem. Rivalita Fridricha II. a Marie Terezie sahala až do roku 1740, kdy Fridrich obsadil Slezsko a následná válka o rakouské dědictví skončila v roce 1748 připojením Slezska k Prusku.

V roce 1757 se Prusko snažilo rychle porazit Rakousko, aby zabránilo jeho spojenectví s Francií a Ruskem. Po vítězství u Rossbachu v listopadu 1757 se Fridrich II. přesunul do Slezska, kde spojil své síly se zbytky slezské armády a zaměřil se na znovudobytí Vratislavi a udržení Slezska pod pruskou kontrolou.

Pruskou armádu vedl král Fridrich II. Veliký, který disponoval přibližně 36 000 muži a 167 děly. Rakouskou armádu vedl Karel Alexandr Lotrinský, sekundován Leopoldem Josefem z Daunu, a její síla činila asi 66 000 mužů. Prusové byli početně slabší, ale jejich armáda byla výborně vycvičená, rychlá v manévrování a schopná vysoké kadence palby.

Rakouské velení rozvinulo své síly na osm kilometrů dlouhé frontě v dvou liniích, s těžištěm na pravém křídle. Prusové využili znalosti terénu a připravili klamný manévr, který měl zmást rakouské velení ohledně směru hlavního útoku.

Bitva začala za mlhavého počasí, které Prusové využili k maskování svých přesunů. Fridrich II. předstíral útok na pravé křídlo Rakušanů, zatímco hlavní síly tajně přesunul za řadu nízkých návrší k levému křídlu protivníka.

Když Prusové udeřili na rakouské levé křídlo, byli Rakušané překvapeni a museli narychlo otáčet své linie. První vlna pruské pěchoty, podporovaná dělostřelectvem, prolomila obranu a v prudkém boji obsadila vesnici Leuthen. Rakouské jednotky, zejména württemberští a bavorští vojáci, byly rozprášeny.

Rakouské velení se pokusilo přesunout posily z pravého křídla, čímž však ještě více prodloužilo a oslabilo svou linii. Pruská jízda pod velením Zietena a Driesena v rozhodující chvíli udeřila na rakouskou kavalerii i pěchotu, což vedlo k úplnému zhroucení rakouské obrany a ústupu směrem k Vratislavi.

Rakouská armáda ztratila přibližně 22 000 mužů (3 000 mrtvých, 7 000 raněných, 12 000 zajatých), zatímco pruské ztráty činily 6 344 mužů (1 141 mrtvých, 5 118 raněných, 85 zajatých). Prusové navíc ukořistili 51 praporů a 116 z 250 rakouských děl.

Pruské vítězství u Leuthenu znamenalo definitivní ztrátu rakouské iniciativy v Slezsku a umožnilo Fridrichovi II. obklíčit a následně dobýt Vratislav. Bitva upevnila pruskou kontrolu nad Slezskem a výrazně posílila Fridrichovu pověst v evropských vojenských kruzích.

Porážka byla pro rakouskou armádu demoralizující a vedla k odvolání Karla Lotrinského z velení. Rakousko po této porážce nebylo schopno pokračovat ve válce bez podpory spojenců, což mělo dlouhodobý dopad na průběh sedmileté války ve střední Evropě.