Arado Ar 234
Arado Ar 234 Blitz byl druhým německým letounem s reaktivním pohonem a prvním proudovým bombardérem vůbec.
Specifikace
| Země původu | Německo |
|---|---|
| Zavedení | 1944 |
Popis
Arado Ar 234 Blitz byl druhým německým letounem s reaktivním pohonem a zároveň prvním proudovým bombardérem na světě. Vývoj začal na podzim 1940 na základě objednávky německého ministerstva letectví (RLM) jako rychlé průzkumné letadlo s proudovými motory, které byly tehdy vyvíjeny firmami Junkers a BMW. První prototypy měly netradiční podvozek s odhazovacím startovacím vozíkem a přistávací lyží, později byla vyvinuta verze se zatahovacím podvozkem. První let prototypu Ar 234 V1 proběhl 30. července 1943, následovaly další prototypy s různými úpravami motorů, kabiny a vybavení.
Letoun byl poháněn dvěma proudovými motory Junkers Jumo 004B-1, B-2 nebo B-3, měl rozpětí 14,41 m a délku 12,64 m. Byl vybaven přetlakovou kabinou, některé stroje měly vystřelovací sedačku a autopilota. Výroba probíhala v několika závodech a do konce války bylo vyrobeno 210 až 238 kusů včetně prototypů. Ar 234 byl také prvním letounem na světě standardně vybaveným brzdícím padákem pro zkrácení dojezdu při přistání.
Bojové nasazení a služba
Arado Ar 234 byl nasazen především v průzkumných a bombardovacích jednotkách Luftwaffe v závěrečné fázi druhé světové války. První operační nasazení proběhlo v létě 1944 při průzkumných letech nad Normandií, kde letouny díky své rychlosti často unikaly spojeneckým stíhačům. Průzkumné verze operovaly nad Francií, Belgií, Nizozemskem, Itálií, Dánskem, Norskem i Německem.
Bombardovací verze byly nasazeny zejména v jednotce KG 76, která provedla v prosinci 1944 první nálet proudovými bombardéry v dějinách letectví. Letouny Ar 234 se účastnily náletů na Lutych, Antverpy, Bastogne, britská letiště a pokoušely se zničit Ludendorffův most u Remagenu. Některé stroje byly upraveny i pro noční stíhání s radarem FuG 216 Neptun V. Po válce byly ukořistěné letouny testovány Spojenci a poznatky z jejich konstrukce byly využity v poválečném vývoji.
Varianty
Fotoprůzkumná verze letadla se sadou kamer Rb 50/30 nebo Rb 75/30.
Průzkumná verze s autopilotem Patin PDS a možností nést nádrže.
Univerzální verze použitelná k průzkumu i bombardování; mohla nést jednu pumu pod trupem a dvě až čtyři na závěsnících pod motory.
Podverze s autopilotem, kamerami a možností nést přídavné nádrže.
Čtyřmotorová verze s motory BMW 003A, experimentovalo se s různým uspořádáním motorových gondol a prosklením kabiny; základní verze C1 (průzkumná), C2 (bombardovací), C3 (víceúčelová) nebyly dokončeny.
Zajímavosti
- Arado Ar 234 byl prvním proudovým bombardérem na světě a druhým německým letounem s reaktivním pohonem.
- Letoun byl standardně vybaven brzdícím padákem pro zkrácení dojezdu při přistání, což bylo světové prvenství.
- Některé stroje startovaly s pomocí odhazovatelných raketových motorů Walter 109-500A-1, které byly po použití zachyceny padákem pro opětovné použití.
- Ar 234 byl schopen díky své rychlosti uniknout většině spojeneckých stíhaček, což potvrzovali i spojenečtí piloti.
- Do dnešní doby se dochoval pouze jediný exemplář Ar 234, vystavený v USA v muzeu Steven F. Udvar-Hazy Center.
Časté otázky
Kolik kusů Arado Ar 234 bylo vyrobeno?
Podle zdroje bylo vyrobeno 210 až 238 kusů, včetně prototypů.
Jaká byla maximální rychlost Arado Ar 234?
Maximální rychlost činila 742 km/h ve výšce 6 000 metrů.
Jaká byla hlavní výzbroj bombardovací verze Ar 234?
Letoun mohl nést až tři pumy po 500 kg, případně jednu 1000kg a dvě 250kg, nebo kazetové pumy; některé stroje měly i dva kanóny MG 151/20.
Kdo byl prvním pilotem, který s Ar 234 vzlétl?
První let s prototypem Ar 234 V1 provedl šéf zkušebních pilotů firmy Arado, Flugkapitän Heinz Selle.