Boeing F/A-18E/F Super Hornet
Boeing F/A-18E/F Super Hornet je středoplošný stíhací bombardér konvenční konstrukce s rozsáhlým využitím hliníkových slitin (31%), uhlíkových kompozitů (19%) a titanových slitin (21%), vzniklý vývojem ze stroje McDonnell Douglas F/A-18 Hornet.
Specifikace
| Země původu | Spojené státy americké |
|---|---|
| Zavedení | 2001 |
Popis
Boeing F/A-18E/F Super Hornet vznikl jako odpověď na potřebu amerického námořnictva nahradit stárnoucí typy letadel, zejména Grumman F-14 Tomcat, A-6 Intruder a zrušený projekt A-12 Avenger II. Vývoj navázal na osvědčený drak F/A-18 Hornet, přičemž nový stroj měl delší dolet, vyšší nosnost výzbroje a částečně sníženou zjistitelnost díky úpravám tvaru a použití pravidla „platform alignment“. První prototyp vzlétl v roce 1995, malosériová výroba začala v roce 1997 a plná sériová výroba následovala po sloučení McDonnell Douglas s Boeingem.
Konstrukce Super Hornetu využívá rozsáhle hliníkové slitiny (31 %), uhlíkové kompozity (19 %) a titanové slitiny (21 %), což umožnilo snížit počet součástí draku na 8 100 oproti 14 100 u předchozí verze. Letoun je uzpůsoben pro provoz na letadlových lodích s charakteristikami CATOBAR a je vybaven dvěma dvouproudovými motory General Electric F414-GE-400. Díky úpravám tvaru a zakrytování je radarová odrazná plocha (RCS) výrazně snížena oproti jiným letounům 4. generace.
Bojové nasazení a služba
Super Hornet tvoří od počátku 21. století páteř palubního letectva amerického námořnictva a byl rozsáhle nasazen v bojových operacích na Blízkém východě, včetně Afghánistánu, Iráku, Sýrie a v bojích proti Islámskému státu. V roce 2017 dosáhl Super Hornet historicky prvního sestřelu vzdušného cíle, když F/A-18E sestřelil syrský Su-22M4 během operací v Sýrii.
Letouny slouží také v australském a kuvajtském letectvu. Austrálie objednala variantu F/A-18F v roce 2007 a stroje vstoupily do služby v prosinci 2010. Super Hornet je nasazován v různých bojových konfiguracích a účastnil se řady významných operací, včetně náletů na pozemní cíle i vzdušných soubojů.
Odhad ceny / pořizovací náklad
57 mil. USD
Jednotková cena dle specifikací ve zdroji
Údaj dle uvedeného zdroje; ceny se liší podle roku, verze a kontraktu.
Varianty
Jednomístná verze Super Hornetu.
Dvoumístná verze Super Hornetu.
Dva F/A-18F upraveny jako prototyp EA-18G Growler.
Verze pro elektronický boj, která nahradila Northrop Grumman EA-6B Prowler.
Varianta s konformními palivovými nádržemi, sníženou RCS a možností pumovnicového kontejneru s prvky stealth; některé prvky byly začleněny do verze Block III.
Zajímavosti
- Super Hornet má výrazně snížený počet součástí draku (8 100) oproti předchozí verzi C/D (14 100).
- Letoun využívá dva zcela nezávislé hydraulické okruhy, které fungují pod vysokým tlakem až 345 atm při extrémních manévrech.
- Radarová odrazná plocha (RCS) Super Hornetu je pouze 1,021 m², což je výrazně méně než u F-15 (400 m²) nebo Su-27 (15 m²).
- Na výrobě Super Hornetu se podílí i česká společnost Aero Vodochody, která dodává kanónové dveře.
- Super Hornet je jediným letadlem 4. generace, které má anténu radaru APG-79 AESA s atypickým sklonem pro snížení RCS.
Časté otázky
Jaký je maximální dolet F/A-18E/F Super Hornet?
Typický dolet je 2 225 km, v přeletové konfiguraci až 3 035 km.
Jakou hlavní výzbroj může Super Hornet nést?
Letoun je vybaven 20mm rotačním kanónem M61A2 a může nést širokou škálu raket a pum, včetně AIM-9 Sidewinder, AIM-120 AMRAAM, AGM-88 HARM, AGM-65 Maverick, AGM-84 Harpoon a řízených pum JDAM a Paveway.
Které státy provozují F/A-18E/F Super Hornet?
Super Hornet slouží v ozbrojených silách Spojených států, Austrálie a Kuvajtu.
Jaký je rozdíl mezi variantami F/A-18E a F/A-18F?
F/A-18E je jednomístná verze, zatímco F/A-18F je dvoumístná.