Mitsubishi A6M Zero
Japonský palubní stíhač, na počátku války v Pacifiku obávaný svou obratností a doletem.
Specifikace
| Země původu | Japonsko |
|---|---|
| Zavedení | 1940 |
| Max. rychlost | ~530 km/h |
| Dolet | ~3 100 km |
| Posádka | 1 |
Popis
Micubiši A6M, známý jako Zero, byl palubní stíhací letoun japonského císařského námořnictva, jehož vývoj začal v roce 1937 na základě požadavků na náhradu typu A5M. Konstrukční tým vedený Džiró Horikošim navrhl lehký dolnoplošník s dvouhvězdicovým čtrnáctiválcovým motorem, zatahovacím podvozkem a zakrytou kabinou pilota. Letoun byl postaven s důrazem na co nejnižší hmotnost, což vedlo k absenci pancéřování a samosvorných nádrží, ale umožnilo dosáhnout vynikající obratnosti, stoupavosti a dlouhého doletu.
První prototyp vzlétl v dubnu 1939 a sériová výroba začala v roce 1940. Letouny byly vyrobeny převážně z lehké slitiny „extra super duralumin“, která byla sice pevná a lehká, ale náchylná ke korozi. Zero bylo vybaveno výkonnou výzbrojí a díky nízké hmotnosti a velké ploše křídel mělo mimořádně nízkou přistávací i pádovou rychlost, což z něj činilo jeden z nejmodernějších palubních stíhačů své doby.
Bojové nasazení a služba
Zero bylo poprvé bojově nasazeno v Číně v roce 1940, kde rychle získalo pověst vynikajícího stíhače díky své obratnosti a dlouhému doletu. V době útoku na Pearl Harbor bylo v první linii 328 strojů a Zero se stalo dominantním stíhacím letounem japonského námořnictva na počátku války v Pacifiku. Díky svým vlastnostem překonávalo většinu spojeneckých letounů a dosahovalo vysokého poměru sestřelů.
Postupem války však spojenci vyvinuli nové taktiky a zavedli modernější letouny, které dokázaly využít slabin Zera, zejména jeho slabé ochrany a horší ovladatelnosti ve vysokých rychlostech. Přesto zůstalo Zero ve službě až do konce války, včetně nasazení v útocích kamikaze a v různých modifikacích, a bylo vyrobeno ve větším počtu než jakýkoli jiný japonský bojový letoun druhé světové války.
Varianty
První sériové verze s motorem Nakadžima Sakae 12, sklápěcími konci křídel (od modelu 21) a základní výzbrojí; model 21 měl ručně sklopné konce křídel.
Verze s výkonnějším motorem Sakae 21, zkráceným rozpětím (model 32), později opět s okrouhlými konci křídel a většími nádržemi (model 22/22A); některé pokusně s 30mm kanóny.
Zesílený potah křídla, pevné konce křídel, vylepšená výzbroj a ochrana pilota, možnost nesení raketových střel (model 52C).
Verze s motorem Sakae 31A a vstřikováním vody/methanolu, samosvorné nádrže v křídlech; vyrobeno jen několik kusů.
Stíhačka přestavěná na střemhlavý bombardér, možnost nesení pumy až 500 kg a dvou přídavných nádrží.
Prototypová verze s motorem Micubiši Kinsei 62, zesíleným motorovým ložem a výzbrojí pouze v křídlech; postaveny jen dva prototypy.
Dvoumístné cvičné verze s upravenou kabinou a odstraněnou částí výzbroje.
Noční stíhací verze s dalším 20mm kanónem šikmo vzhůru v trupu.
Zajímavosti
- Zero bylo prvním palubním stíhačem japonského námořnictva se zatahovacím podvozkem a zakrytou kabinou.
- Letoun byl vyroben převážně z lehké slitiny „extra super duralumin“, která byla tehdy tajná a velmi pokročilá.
- První téměř nepoškozené Zero získali Spojenci až v červnu 1942 po nouzovém přistání na ostrově Akutan.
- Zero nemělo pancéřování ani samosvorné nádrže, což zvyšovalo jeho zranitelnost v boji.
- V průběhu války bylo Zero nasazeno i v útocích kamikaze a vznikly speciální verze pro noční stíhání a výcvik.
Významné nasazení
Útok na Pearl Harbor
Bitva u Midway
Uživatelé
Japonsko
Časté otázky
Jaká byla hlavní přednost Zera oproti spojeneckým letounům na začátku války?
Zero vynikalo mimořádnou obratností, dlouhým doletem a silnou výzbrojí, což mu dávalo převahu nad většinou spojeneckých stíhaček v prvních letech války.
Proč bylo Zero tak zranitelné v boji?
Kvůli snaze o co nejnižší hmotnost nemělo Zero pancéřování ani samosvorné nádrže, což znamenalo, že bylo velmi náchylné k požárům a výbuchům po zásahu.
Jaké byly hlavní verze Zera?
Mezi hlavní verze patřily A6M2, A6M3, A6M5, A6M6, A6M7 a prototypová A6M8, dále speciální cvičné a noční stíhací varianty.
Jaký byl maximální dolet Zera?
Maximální dolet základní verze A6M2 byl 3 105 km.